Všechno má svůj konec a nejinak tomu musí být i u více či méně rekordních sérií. Matně si vzpomínám, že v září 1995 se mistrovství štafet a družstev konalo kdesi na SV od Brna, hraničící s jisotou je však statistická skutečnost, že to bylo naposledy, kdy jsme z těchto závodů přijeli (v hlavních kategoriích) bez medaile. Až do letoška. Jak příznačné, že ve zcela stejný víkend čeští tenisté po prohraném souboji s Německem poprvé v historii opustili elitní skupinu Davis cupu a přišli tak o svoji světovou výjimečnost... Prostě nám ale chyběla ta trocha štěstí, kterou jsme si v té desetileté sérii jistě několikrát vybrali. Pořád do té elitní skupiny patříme, u těch mladších o tom nebylo pochyb ani po závodě, dospělým chybělo pár desítek sekund, a to se - snad jen kromě skvělého výkonu Jany - nikomu nepovedl extra nadprůměrný výkon, Petru jsme přenechali jejím vrstevníkům a Pilát zůstal na lavičce s jedním kotníkem mimo provoz. A i když bez příchuti šampusu, zažili jsme zas jeden z mistrovských víkendů povedených po všech stránkách (resp. letos spíš konečně), slávisti to tradičně umějí jak s počasím, tak s bufetem (i když velkorysost při plánování spotřeby piva by se od nás mohli učit :) ), terén vybrali zcela nový a místy i celkem atraktivní (byť do způsobu mapování a generaliazce skalních a kamenitých útvarů bylo nutno se trochu vžít...), škoda jen že velitel celé akce neměl pochopení pro tradiční všiváckou reflexi uplynulé sezóny...
Výsledky a další souvislosti na této stránce, za shlédnutí stojí například grafické znázornění průběhu vzájemných ztrát dospělých družstev, které nakonec obsadily prvních deset míst, zde, ke stažení jsou tam i zákresovky v bmp, mapa v hrubším rozlišení je k vidění zde.