|
|
 |
|
| V římských dobách byl Avignon ve stínu významnějších nedalekých měst jako zejména Orange, Arles a Nimes. Proslavil se zejména až jako sídlo papežů. To mělo – jako obvykle – své historické důvody a souvislosti.
Za vlády Filipa IV. Sličného (1285-1314) dosáhla Francie svého středověkého vrcholu. Po svých předchůdcích opět rozšířil francouzské území a válčil s anglickým králem Eduardem I. o poslední plantagenetská území ve Francii. Války však byly finančně náročné, a proto se Filip rozhodl odebrat duchovenstvu desátky (dávky církvi). Tím se dostal do sporu s papežem Bonifácem VIII., kterého nechal roku 1303 přepadnout. Papež z rozčilení zemřel a Filip jako jeho nástupce prosadil Klimenta V. Na Filipovo přání se pak papež roku 1309 přesunul do Avignonu, kde byl pod dohledem francouzského panovníka. V dozvucích Leonardovy šifry ještě stojí za zmínku, že jako možnost dalšího zisku si Filip vyhlédl řád templářů, který měl ve svých řadách mnoho důležitých bankéřů. Filip templáře obvinil z kacířství, zabavil jim majetek a jeho členy nechal uvrhnout do vězení. Roku 1312 byl templářský řád papežem zrušen a o dva roky později byl upálen templářský velmistr Molay (1314).
Období, kdy řádně zvolení papežové působili v Avignonu se nazývá avignonské zajetí papežů (1309-1377) nebo také babylónské zajetí. Toto období však již není vnímáno jen jednostranně negativně. Přenesení papežského sídla do Avignonu bylo jistě produktem francouzského vlivu na papežství, který zesílil po kontroverzi za Bonifáce a který byl zajištěn také tím, že za papeže byli v té době voleni výlučně Francouzi. Vedle této slabosti však toto řešení, míněné jako dočasné, přineslo ústřední církevní správě klid k výkonu řídící funkce, který v neklidném Římě neměla. Stinnou stránkou avignonského papežství bylo, že dobrou propracovanost finančního systému zneužívalo tak, že bývá označováno za fiskální vydřidušství. Velkým neštěstím pro celou církev bylo, že po návratu papežů do Říma došlo k papežskému schismatu, při němž se dalo po právní stránce velmi těžko posoudit, která z papežských linií je pravá. Protože katolíci si předtím navykli nalézat papeže v Avignonu, který byl navíc i geograficky blíže středu katolického světa, bylo nasnadě, že jedna z papežských linií použila tohoto města jako svého sídla. Po sedmi papežích zde tak do roku 1430 sídlilo ještě dalších pět „vzdoropapežů“. |
| « | < | 81 | 82 | 83 | 84 | 85 | 86 | 87 | 88 | 89 | 90 | 91 | 92 | 93 | 94 | 95 | 96 | 97 | 98 | 99 | 100 | > | » |
| Camera: Canon EOS 300D DIGITAL | Date: 4.7.07 20:08 | Resolution: 3072 x 2048 | ISO: 100 | Exp. Time: 1/40s | Aperture: 10.0 | Focal Length: 18.0mm (=29mm) |
| Total images: 789 | Last update: 30.7.07 9:34 | Generated by JAlbum 7.1 & Chameleon | Help |