Na výzdobě interiéru Libušína se podílel český malíř Mikuláš Aleš, který si zájem o Valašsko odnesl již z Národopisné výstavy Českoslovanské, konané v Praze roku 1895, na níž byla instalována mimo jiné Valašská dědina s hospodou "Na posledním groši". Podle Alšových akvarelových studií vymaloval interiéry Libušína pražský akademický malíř Karel Štapfer. Nad dveře i okna se tyto fresky a sgrafita s motivy z valašských a slovenských pověstí vrátily při rekonstrukci v druhé polovině 90. let.
Speciální barvy pro barevné nátěry a ornamenty na fasádě dřevěného Libušína se mohou používat jen při teplotě od 15 do 20 stupňů a při nízké relativní vlhkosti vzduchu. Díky tomu jsou práce závislé na počasí.