|
|
 |
|
| Trochu temnější postava ruských dějin, Nikita Sergejevič Chruščev, od roku 1953 první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (což znamenalo nejvyšší post v zemi), odstaven od moci až v roce 1964, kdy jej nahradil Leonid Brežněv.
Nástupce Stalina a tedy jeho vláda přinesla částečnou destalinizaci Sovětského svazu, podporu počátků sovětského kosmického programu a řadu relativně liberálních reforem v oblasti domácí politiky (nicméně už před válkou jakožto stoupající politický komisař podporoval Stalinovy čistky). Zahraniční politiku dovedl až ke Karibské krizi (též Kubánská krize), nejnapjatějšímu okamžiku studené války, který hrozil, že přeroste v jaderný konflikt. Vypukla v roce 1962 v důsledku rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě. Chruščev byl také u začátků ruské manipulace bezpečnostní situací na blízkém východě. V roce 1964 vyznamenal egyptského prezidenta Násira medailí Hrdina Sovětského svazu a Leninovým řádem za znárodnění Suezského průplavu (aby zde Násir mohl vybírat poplatky, z nichž financoval nákup zbraní). Za vyhrocením situace, které vyústilo v šestidenní válku, však byl již jeho nástupce Brežněv (v květnu 67 poslal Násirovi tajnou depeši, podle níž Izrael údajně hodlal napadnout Sýrii). Jiného druhu popularity dosáhl Chruščev v říjnu 1960, kdy si při návštěvě USA během vystoupení v OSN vynutil pozornost bušením botou do stolu. |
|
| Počet fotek: 525 | Poslední aktualizace: 11.2.11 16:01 | Nápověda | |